Fotogalerie - dokumenty a doklady
Fotogalerie - dokumenty a doklady
Na této stránce jsou především ukázky dokumentů, které doprovázely člověka po celý jeho život.
Můžete podívat na:
domovský list
- svazek domovský
------------------------------------------------------
Křestní list - Rodný list
V minulosti byl vydáván křestní list většinou až před svatbou, do té doby ho člověk vlastně k ničemu nepotřeboval, nebyl tím osobním dokladem, tak jak ho chápeme dnes. Proto je na zachovaných rodných listech datum vydání až o řadu let později než datum narození a křtu.
|
1891 - Alois Válek |
1904 - Josef Havel |
1927 - Karolína Erbová |
1931 - Růžena Filarová |
||
|
|
|
|
|
Vysvědčení
|
1903 - Josef Volf (měšťanská škola) |
||
|
|
Tovaryšský list - Výuční list
Malá umělecká díla našich předků ...
|
1932 - Vratislav Volf |
1942 - Zdeňka Havlová | |||
|
|
|
|
||
Domovský list - Svazek domovský
V našich zemích vzniklo domovské právo v roce 1849 na základě tzv. Zřízení obecného (zákon č. 170/1849). Podrobně bylo domovské právo upraveno Domovským zákonem (zákon č. 105/1863). Jeho některé paragrafy změnila Domovská novela (zákon č. 222/1896).
Oba zákony (č. 105 a 222) převzala po roce 1918 Československá republika a domovské právo platilo podle těchto zákonů až do konce roku 1948 (zaniklo podle zákona č. 174/1948 Sb. ze dne 30.června 1948 platného od 1.ledna 1949).
Domovské právo spojovalo osobu s konkrétní obcí - osoba měla nárok na nerušený pobyt v ní, právo na chudinské zaopatření a zaopatření ve stáří. Domovské právo měl zpravidla člověk v obci, kde se narodil, při přestěhování do jiné obce v ní mohl zažádat po určité lhůtě o udělení domovské práva, avšak nemuselo mu být vyhověno.
Domovské právo se dědilo po otci, manželka získala domovské právo po svém manželovi. Domovské právo mohl člověk získat i po udělení služebního místa v dané obci.
Pokud člověk nežil více jak 10 let ve své domovské obci, mohla tato obec požádat jinou obec (kde se dotyčný zdržoval) o přijetí do jejího domovského svazku.
Na jedné straně bylo domovské právo závazkem obce vůči svému občanu, na straně druhé bylo nástrojem, jak se zbavit různých přivandrovalců a osob v obci nechtěných - obec domovské právo neudělila a poslal člověka tzv. postrkem do jeho domovské obce a na její náklady.
Domovské právo osvědčoval tzv. domovský list.
|
1890 - Josef Válek |
1903 - Jan Filar | 1920 - Jan Filar | 1921 - Alois Válek | ||
|
|
|
|
|
| 1921 - Antonín Válek |
1933 - Josef Válek |
1938 - Vratislav Volf | |||
|
|
|
|
|
||
| 1940 - Josef Válek |
1940 - Karel Gronych |
1940 - Marie Válková |
1940 - Zdeňka Havlová |
1943 - Zdeňka Havlová | ||
 |
|
|
|
|
Svatební postupní smlouva
Svatební postupní smlouvou dostávali budoucí novomanželé společně nebo každý zvlášť od rodičů nějaký majetek, většinou to byl dům na bydlení, hospodářské budovy a polnosti, ale také zvířectvo a nářadí. Smlouvy bývaly na několik stran a při jejich čtení zjistíme, že úřední čeština je jazyk krásný, místy trochu krkolomný ...
|
1931 - Antonín Válek a jeho syn Antonín Válek a Růžena Filarová |
|||
|
|
|
||
Protokol o zkoušce snoubenců
|
1908 - Josef Havel a Marie Hubáčková |
|||||
|
|
|
|
|
||
Opovědění
prohlášek
|
1908 - Josef Havel a Marie Hubáčková |
|||
|
|
|
||
Oddavkový list - Oddací list
|
1919 - Alois Válek a Marie Sovová |
1931 - Antonín Válek a Růžena Filarová |
||
|
|
|
Souhlas se sňatkem
V matrikách oddacích často najdeme souhlas otce (za přítomnosti dvou svědků) se sňatkem syna nebo dcery v případě, že ještě nebyli plnoletí. Plnoletost byla v minulosti 24 let, později se snižovala. Místo podpisu bývaly v minulosti tři křížky, teprve později s růstem vzdělanosti najdeme i podpis otce a dvou svědků. Tyto podpisy jsou často jedinou dochovanou ukázkou písma, jak naši předkové psali (vlastní text souhlasu psal někdo z příslušné fary).
|
1888 - František Milčický souhlasí se sňatkem dcery Marianny Milčické s Antonínem Válkem |
||
|
|
List odmrtný dědiny Černý
Ves Červenka (v minulosti se jmenovala Černý - viz menu Obce) bývala poddanskou vsí města Litovel. V roce 1616 představitelé Litovle udělili Července tzv. List odmrtný diediny Czerný. Tímto dokumentem se povolilo obyvatelům Červenky činit závěť.
|
|
|
