Historie obce Červenka

Historie Červenky a osudy jejích obyvatel byly od nepaměti svázány s nedalekou Litovlí. Na levém břehu Moravy existovala v dávné minulosti slovanská rybářská osada. Pravděpodobně z bezpečnostních důvodů byla někdy po roce 1250 založena na pravém břehu Moravy nová Litovel, a to jako královské město. Nejstarší listiny o Litovli nejsou důvěryhodné, první autentickou informací o založení města je latinská listina vystavená 13. října roku 1287 v Olomouci králem Václavem II. V ní se mimo jiné píše „My, Václav II. z milosti Boží král český a markrabí moravský, dosvědčujeme tímto, že litovelský městský rychtář Jindřich, syn bývalého olomouckého městského rychtáře Bedřicha, s jasným svědectvím spoluobyvatel prokázal, že jeho strýc Jindřich Epich jménem, kdysi zakladatel a rychtář Litovle, tamější rychtu na základě původního věnování od krále Otakara, našeho zesnulého otce, držel a byl na ní usedlý. K této rychtě tehdy náleželo tamější mýto, rybáři tamtéž, dům na rynku, dva lány v Července, …“. Z této listiny tedy vyplývá, že obec Červenka existovala již kolem roku 1260, případně i dříve.

Předtím již roku 1213 bylo založeno blízké královské město Uničov (leží přibližně 6 km severním směrem od Červenky).

Malá odbočka k jménu obce - obec se kdysi jmenovala Czermny (Čermný - t.j. Červený) a potok protékající obcí Červinka. Chybou při přepisování vznikl název Czerny, což si špatně vyložili Němci a tak potok i obec nazvali Schwarzbach (též Schwarcpach, Schwartzbach apod.), zpětným překladem do češtiny vznikl název obce Černý nebo Černá. Teprve roku 1887 prosadili starosta František Pospíšil a učitel Josef Kvapil úřední jméno Červenka. Potok protékající obcí se nyní jmenuje Čerlinka.

Kolem roku 1440 získali Litovel páni z Vlašimi, od roku 1513 páni z Boskovic, za jejichž vlády město nejvíce vzkvétalo. Od roku 1597 přešla Litovel pod panství Liechtensteinů, v jejich přímé správě zůstala až do roku 1848.

V roce 1616 město Litovel vydalo občanům Červenky tzv. „List odmrtný dědiny Černý“, kterým se povolilo činit závěti.

Během třicetileté války Červenka nejvíce utrpěla v roce 1642, kdy byla Litovel obléhána Švédy (nakonec dobyta a vydrancována). Po roce 1642 nebyly z Červenky do Litovle odváděny žádné gruntovní platby, v roce 1658 se uvádí Červenka dokonce zcela pustá. Ale již v roce 1671 se uvádí 28 sedláků a 14 zahradníků.

Kolem roku 1750 se začínají stavět první domy na tzv. Malé Července (dnešní ulice Vítězná). S původní tzv. Velkou Červenkou (dnešní ulice Svatoplukova) se stavebně spojuje teprve v letech 1845-1872, do té doby to byly dvě samostatné zástavby.

V roce 1771 se zavádí číslování domů, obec měla 44 čísel popisných.

Z let 1787-1788 pocházejí první záznamy o školní docházce v obci, učilo se v nevyhovujících prostorách, ale teprve v roce 1888 se dostavěla a otevřela nová školní budova. Ta sloužila téměř sto let. V letech 1982-85 byla škola zásadně přestavěna, další stavební úpravy byly v roce 1995.

V roce 1798 byla vysvěcena kaple sv. Pavlíny.

Po roce 1840 do života Červenky zasáhla železnice. Přes katastr obce se začala stavět trať z Olomouce do Prahy (provoz zahájen v srpnu 1845). Na okraji Červenky bylo postaveno nádraží, zprvu se jmenovalo Litovel, po otevření místní dráhy do Litovle v roce 1887 se nádraží přejmenovalo na Červenka. Polnosti občanů byly tratí rozděleny - před stavbou železnice měla pole délku v průměru 1300 metrů, sedláci vlastnili průměrně 50 brázd, chalupníci 28-32 brázd a zahradníci 14-16 brázd. V původně zemědělské obci začalo bydlet hodně železničářů, v matrikách se začala objevovat nová povolání - dělník na dráze, hlídač na dráze, topič apod.

Nové nádraží v Července začal využívat k dojíždění na svá sídla Bouzov, Sovinec a Bruntál velmistr řádu Německých rytířů arcivévoda rakouský Maxmilián d´Este. Jako čekárnu pro sebe si nechal postavit v roce 1847 vedle nádraží malý zámeček, ale už v roce 1859 ho daroval řádu Redemptoristů (kongregace Nejsvětějšího Vykupitele). Vedle zámečku stála malá kaple, roku 1860 se začal stavět kostel sv. Alfonse a 20.8.1862 byl slavnostně vysvěcen. V roce 1896 byl klášter přestavěn a byl zde zřízen pětitřídní juvenát (církevní škola), od roku 1902 sedmitřídní, v roce 1923 byla škola přeložena do jižních Čech. V roce 1950 byl klášter násilně zrušen, část hospodářských budov a pozemků přešla do JZD. V klášteře začala sídlit armáda, v sousedním kostele byly ale bohoslužby zachovány. Po armádě sídlila v budově kláštera krátce lesní správa, od roku 1960 až do současnosti je budova využívána jako domov důchodců. Vlastní kostel byl v roce 1990 vrácen řádu Redemptoristů, ale od ledna 2006 přešel do správy olomouckého arcibiskupství (celkový pohled na kostel a domov důchodců).

Od roku 1850 se Litovel stala sídlem hejtmana.

Roku 1885 založen „hasičský spolek“ - dnes Sbor dobrovolných hasičů.

18.3.1901 zahájila v obci činnost Rolnická družstevní mlékárna, její provoz byl zastaven až po téměř 60 letech (k 1.1.1959). V uvolněné budově byla v letech 1960-1971 sodovkárna, poté výroba přešla do Olomouce. V roce 1927 byl do obce zaveden první telefon - a to právě do mlékárny.

Od roku 1927 využívá Červenka k pohřbívání svůj vlastní hřbitov. Předtím byli obyvatelé Červenky pohřbíváni v Litovli u kostela sv. Filipa a Jakuba (tzv. Staré město nebo Uničovské předměstí), ale město Litovel se rozhodlo tento hřbitov zrušit a vybudovalo nový za městem na opačné straně Litovle. Již v roce 1937 se musel červenský hřbitov zvětšit, část původní zdi byla použita na novou zeď, zbytek prostoru byl obehnán pletivem. Zeď byla kompletně dokončena až v roce 1993...

Na podzim 1938 se Červenka ocitla ve velmi složité situaci. Obec se dostala do tzv. Sudet a byla 10.října 1938 obsazena německými vojsky. Sousední město Litovel a blízká vesnice Tři Dvory zůstaly až za hranicemi v Československu. Po různých intervencích a jednáních se Červenka a sousední Střelice vrátily 24.11.1938 zpět do Československé republiky. Nové hranice mezi Německem a zbytkem Československa byly v těsném sousedství Červenky, v obci byla finanční stráž, její členové byli ubytování po domech.

Osvobození se Červenka dočkala až 9. května 1945 ráno.

Od roku 1947 se začaly ulice v obci pojmenovávat. Naše ulice dostala jméno Vítězná, protože po ní vstoupili do obce vojáci Rudé armády.

V lednu 1948 bylo založeno tzv. strojní družstvo, jeho hlavním cílem byla vzájemná výpomoc a půjčování si mechanizace. Družstvo se stalo základem budoucího JZD, které vzniklo v obci poměrně brzy - 6. května 1949. K rozorání mezí došlo až 1. září 1950.

Po roce 1970 došlo ke sloučení JZD se třemi okolními JZD, nové družstvo dostalo název "Jednotné zemědělské družstvo 9. května", sídlo mělo v Července, hospodařilo na 3183 ha a mělo 760 stálých pracovníků.

Po sloučení se postupně rozšiřovala i tzv. přidružená výroba (kovovýroba, sítotisk, stavebnictví, jídelna). Od roku 1980 družstvo úspěšně vyvíjelo motorové rogalo pro agrotechnické aplikace (plocha křídla 23 m², nádrž na 80 litrů postřiků). Vývoj byl ale ve finální fázi na přelomu let 1983 a 1984 na nátlak nejvyšších orgánů zastaven (obavy ze zneužití k emigraci). Po roce 1986 fungovala úspěšně v družstvu škola pro piloty motorových rogal, a to až do roku do 1991.

V červenci 1997 byla část Červenky zasažena velkou povodní, naštěstí škody nedosáhly tak velkých rozměrů jako v sousedních obcích Litovel a Tři Dvory.

V roce 1957 byl připojen k Července Nový Dvůr (několik samostatně stojících hospodářských a obytných budov). V roce 1960 byla k Července připojena sousední obec Tři Dvory, v roce 1975 byla Červenka připojena k Litovli. Od roku 1991 je Červenka opět samostatnou obcí (Tři Dvory zůstaly v Litovli). V obci žije zhruba 1300 obyvatel.

Dne 19. ledna 2007 udělila Poslanecká sněmovna ČR obci Červenka vlajku a znak.

Více fotografií z obce najdete v menu Fotogalerie - Obce a místa.